Recenze || V šedých tónech

14:51

Ano, uběhlo hodně vody od doby, kdy jsem tuto knihu přečetla.
Bude to snad i pár měsíců. Ovšem jak jsem zmiňovala, doháním zameškané.
+Jsem se přesměrovala na nový typ příspěvků.
Tato kniha se objevila na seznamu povinné četby.
Nevěděla jsem o ní nic. 
Ale, název mi byl lehce povědomý a poutavý. Když jsem ji držela v rukou, otáčela ji ze strany na stranu, tak mi bliklo. Ah, viděla jsem ji u Rodaw!
Ale nějak mě recenze na ní nezajímala. Přehlížela jsem ji. A to byla chyba.
Knihu jsem si odnesla domů, s tím, že ji "nějak" přelouskám. Jen aby bylo, co zapsat do čtenářského deníku. 
A však když jsem se začetla, probudili se ve mne zcela jiné pocity a dojem z této knihy se zcela změnil. 


Anotace:
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho…

Autor: Ruta Sepetys
Žánr: Literatura Světová, Válečné
Nakladatelství: Albatros Media, CooBoo
Počet stran: 288

Recenze:

Začněme, zlehka. Tato kniha popisuje tehdejší dobu,situaci, kterou si lidé museli projít. Doba, která byla mnohým lidem osudná, konečným krokem. Cesta plná bolesti, pevné vůle, smrti a naděje.  O krutostech tehdejší vlády v čele se Stalinem. Tohle všechno a snad-li ještě víc. 
----

Kniha dojemná a realistická i přesto příliš opomínána. 
Lidé, nad tím raději zavírají oči, přehlížejí. 
A to mne na tom mrzí snad i nejvíce.
Já, jakožto jeden ze sedmi miliard lidí, jedním slovem, nic nezmůžu, nepohnu lidskými srdci, nevrátím těm dávno zapomenutým lidem život. 
Ale, můžu to říct aspoň-li Vám, ano tobě, knihomolovi, co právě čte tuhle recenzi. Prosím, neopomínej a přečti si tuto knihu a šiř ji dál. Ona si to zaslouží, ti lidé si to zaslouží alespoň jedno nevinné ohlédnutí za tím vším, čím si prošli.
----

Ano,opět si vylévám mé nešťastné srdce, ale možná to k recenzím patří. Napište to tak jak to cítíte, přímo od srdce. 
Tato kniha v tolika málo stranách, utvořila nezapomenutelný příběh, který se Vám vryje do paměti. Tolik mrazivý a zároveň vás dohání k pláči. Nad tím vším, co bylo na těchto nevinných lidech spácháno. 
Toužili jen po jedné věci, po svobodě. Ovšem existuje ta svoboda? Je tu mezi námi? Nebo dál  jen přežíváme?
Na tuto otázku, nedokáži odpovědět a myslím, že ani nikdo z vás.
Možná si myslíme, že svobodní jsme. Ale co když ne? 
----

Zběsile jsem ji četla, těžko se mi dýchalo ale přesto jsem ji vnímala.
Kniha, která se mi dostala pod kůži.
Velmi silná, stejně tak jako hlavní hrdinové, kteří doufali, hledali naději. Ovšem byla jim poskytnuta? Příběh Lininy rodiny jsem velice prožívala a nemohla uvěřit, čeho všeho jsou lidé schopni. Avšak neskončilo to žádným happyendem. To se u této knihy, nedalo ani očekávat. Ale i tak, mne konec donutil se znovu nad tím vším zamyslet, ovšem musím poznamenat, že pro některé postavy, to přeci jen dopadlo obstojně ale ne tak jak by jste si představovali. Též jsem si neustále kladla otázku, kdo je tedy ten dobrý? A kdo ten zlý? Upřímně, se nedá zoodpovědět ani teď.
----

Knihu si, co nejdříve přečtu znovu i když mi to trhá srdce. 
Ale má v sobě tolik emocí,  tak silný příběh jsem doopravdy zatím nespatřila.

Pár citátu z knihy na závěr

„Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek.“ 

A my se uvidíme….Podívej se na mě. Uvidíme se. Mysli na to. Mysli na mě a na to, že ti donesu tvoje kresby. Představuj si to, protože to tak bude. Uvidíme se."

V některých válkách se bojuje bombami. Lidé od Baltu v téhle válce bojovali vírou."
 -Poznámka Autorky.

Začíná vycházet slunce. – Tu poezii si můžeš nechat. Co se tam děje?"




You Might Also Like

8 komentářů

  1. Povinné čítanie veľa krát dokáže prekvapiť. Knihy s takouto tématikou sa u mňa neobjavujú často, ale svoje špeciálne miesto určite majú. Zatiaľ som čítala iba Zlodejku kníh (ak si ju ešte nečítala, rozhodne neváhaj), ktorá sa ale okamžite stala mojou najobľúbenejšou knihou vôbec. Okrem nej ma na poličke stále čaká Svetlo, ktoré nevidíme a kto vie, možno sa raz pustím aj do tohto príbehu. Znie naozaj zaujímavo. :) Prajem príjemný zvyšok dňa. (www.abookbae.blogspot.sk)

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, to máš pravdu! Zlodějku knih mám rozečtenou ale zatím se na ní jaksi necítím. Děkuji a též přeji krásný zbytek dne! :) U recenzované knihy rozhodně neváhej, stojí to za to! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Kniha se mi taky moc líbila a jsem ráda, že oslovila i Tebe :) A zaujalo mě, že je v povinné četbě - to to tam zvládla rchle! Ale je to dobře, alespoň jsou tam i knihy, které neodrazují od čtení :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Taky mne to překvapilo, a jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala!:) Jinak moc děkuji za komentář a přeji krásný den!:)

      Vymazat
  4. Moc krásná kniha. Mám ji na blogu a musím konstatovat, že ten kdo ji dal mezi povinnou četbu má moje sympatie.
    O všem? Ovšem!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano to je pravda! Též jsem moc ráda, že jsem se k ní prostřednictvím povinné četby dostala! Úchvatné dílo!:)

      Vymazat
  5. "Já, jakožto jeden ze sedmi miliard lidí, jedním slovem, nic nezmůžu, nepohnu lidskými srdci, nevrátím těm dávno zapomenutým lidem život." jsi jedna kapka v oceánu. Ale oceán je jen velké množství kapek. :) Život sice vrátit nemůžeš ale díky tvé recenzi jsou ti zapomenutí lidé méně zapomenutí. :)

    OdpovědětVymazat

Každý komentář potěší!^^
+Pokud i vy píšete blog, přihoďte jméno/odkaz blogu:)
Moc ráda se podívám!

Poslední příspěvky

Přečtené knihy